slider slider slider slider slider slider slider slider slider slider slider slider

VYŠKOV - KOSTEL, SBOR THDr. KARLA FARSKÉHO

ROUSÍNOV - KOSTEL, SBOR CYRILA A METODĚJE

RAČICE - SBOR PÁNĚ

JEŽKOVICE - KAPLE SRDCE PÁNĚ

RUPRECHTOV - OBŘADNÍ SÍŇ NA OBECNÍM ÚŘADĚ

ŠVÁBENICE - OBŘADNÍ SÍŇ NA OBECNÍM ÚŘADĚ

ÚVOD

Kalich_barevny_1 BUĎTE U NÁS SRDEČNĚ VÍTANÍ

Otvíráte dveře do našeho společenství a my vás upřímně zveme dovnitř.

Jsme rádi, že jste zavítali na stránky naší farnosti.
Co vám chceme nabídnout? Přijďte se k nám podívat. Jsme otevřeným společenstvím svobodných, zodpovědných a tolerantních lidí, kteří chtějí mít dobré vztahy k Bohu i lidem kolem sebe. Snažíme se přes svoji nedokonalost a nedostatky vytvářet dobré zázemí pro všechny, kdo stojí o hodnoty víry, naděje a lásky. Pravidla našeho jednání k Bohu i lidem jsoubýt svobodný a zodpovědný, mít úctu k druhým, jednat pravdivě a otevřeně, zkrátka být v životě v pohodě.
Zveme vás k návštěvě u nás, neváhejte a pojďte dál.
PS: „Radost je Boží dar, který se většina z nás dosud neodvážila rozbalit. Rozbalte jej!“

O CÍRKVI ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

Je jednou z křesťanských církví v České republice, tj. patří k obecné rodině křesťanských církví stejně jako římskokatolická, evangelická, pravoslavná atd. Zároveň je však církví samostatnou, tzv. národní, podobně jako církev anglikánská ve Velké Británii, luterská v severských zemích. Není závislá na Vatikánu a hierarchii představitelů moci. Podíl na správě církve nesou kněží i nekněží tzv. laici. Historicky navazuje na bohatou cyrilometodějskou a nekatolickou tradici Českých a Moravských zemí v minulosti, ve víře našich předků, která byla násilně potlačena v duši našeho národa po bitvě na Bílé hoře. Násilná rekatolizace tak učinila konec mnohým vzdělancům a osvíceným lidem – např. odchod J. A. Komenského, Českých bratří a dalších z vlasti. Po vzniku naší národní samostatnosti byla v roce 1920 obnovena i tato myšlenka tradice naší víry osobní a nezávislé.

Dne 8. ledna 1920 byla vyhlášena reformním hnutím katolického duchovenstva. Utvořilo ji tehdy 140 bývalých římskokatolických duchovních, po té, co byla Římem odmítnuta jejich žádost o možnost sloužit bohoslužby v českém jazyce, z dobrovolnění celibátu kněží, podíl na správě církve laiky a další. V čele hnutí stál ThDr. Karel Farský, spisovatel E. Zahradník – Brodský, G. A. Procházka a další.

Již v roce 1921 se při sčítání lidu téměř 600 000 obyvatel ČSR hlásilo právě k církvi československé. Moderní způsoby práce, stylu života i zvěstování myšlenek získaly srdce lidí, kteří se vnitřně rozešli s tehdejší církví, ale ne s Bohem. Chtěli žít křesťanství bez formálnosti. Po druhé světové válce se již k církvi československé hlásí téměř milion lidí a bohoslužby, setkávání pro děti, mládež či starší generaci se konají na 3000 místech československé republiky. Bohužel doba čtyřiceti let potlačování náboženství v naší vlasti vykonala své. A tak se církev statisíců zmenšila na desetitisíce. Nic však neubralo na jejím poslání a ochotě služby člověku současnosti, širokému záběru cest lidského života. Ve společenství Církve československé husitské je kladený velký důraz, že dveře jsou otevřené úplně každému člověku bez rozdílu vyznání (katolíkům, evangelíkům, pravoslavným …), světového názoru, lidem hledajícím i nevěřícím.

Do současnosti zůstává a spojuje nás s minulostí česká liturgie (bohoslužba), podíl všech lidí na správě církve, jedna a tatáž Bible – Slovo Boží – společná všem křesťanům, sedm svátostí (křest, biřmování, manželství, pokání, večeře Páně, útěcha nemocných a svěcení kněží). Duchovní církve se mohou ženit a vdávat (knězem může být i žena) a jsme církví moderního pohledu na život a jeho starosti i radosti.

Symbolem církve je kalich s křížem, který zpřítomňuje prostor církve propojující v sobě katolickou a protestantskou tradici víry. Základní důraz je kladený na osobní zkušenost člověka ve víře, životě s živým Bohem. Kněží, při své službě mají na sobě černý talár s červeným kalichem a bílou štolu. Kněží se oslovují: "bratře faráři" nebo "sestro farářko". Dnes tvoří celou církev 340 farností – náboženských obcí, které mají své další filiálky - kaple a kostely, ty jsou sdruženy do vikariátů (my patříme do Brněnského), vikariáty do diecézí (my patříme do brněnské, další je olomoucká, královéhradecká, plzeňská, pražská a slovenská). Každá diecéze má v čele biskupa (brněnský biskup je ThMgr. Juraj Jordán Dovala, nar. v roce 1974), hlavou celé církve československé husitské je patriarcha – nyní ThDr. Tomáš Butta, nar. v roce 1958).